Uncategorized

Kosmetické výrobky: Jak nám TTIP upraví fazónu?

Kosmetické výrobky se staly nepostradatelnou součástí našeho každodenního života – od zubní pasty přes deodorant, make-up, gel na vlasy, šampon nebo parfém. Nedávno zveřejněný výzkum naznačuje, že většina spotřebitelů používá více než 15 kosmetických výrobků denně.

Kosmetický business je jedním z hlavních odvětví průmyslu na obou stranách Atlantiku, u kterého budou v případě podpisu Transatlantické obchodní a investiční dohody o partnerství (TTIP) pravděpodobně harmonizovány předpisy a odstraněny obchodní bariéry.

Evropská spotřebitelská organizace má v souvislosti s účinkem sbližování legislativy v oblasti kosmetiky tři hlavní obavy, které mohou ohrozit spotřebitele. Jedná se o vzájemné uznávání pravidel týkajících se zakázaných seznamů látek, označování produktů a regulace nových technologií.

Nebezpečné látky

Materiál zveřejněný Evropskou komisí v květnu 2014 uvádí, že vyjednavači TTIP mají za cíl vzájemné uznávání seznamů povolených a zakázaných kosmetických látek.

(“ … Vzájemné uznávání seznamů látek, které mohou být použity v kosmetických přípravcích (pozitivní seznamy) a seznamů látek, které jsou zakázány nebo omezeny v kosmetických přípravcích (negativní seznam) “).

V nejhorším případě to povede k tomu, že v evropských regálech najdeme kosmetiku z USA, která bude obsahovat látky v Evropě zakázané. Jen pro představu o zákazech na opačných březích Atlantiku, v EU je zakázáno 1328 chemikálií a doplňkově se reguluje 250 dalších složek, zatímco v USA bylo na federální úrovni zakázáno něco okolo 11 látek.

V Evropské unii jsme prokázali, že je možné mít kosmetické přípravky bez použití nebezpečných chemických látek, třeba těžkých kovů jako je olovo nebo chrom. Ale to může být naopak realita právě v USA. Bylo by krajně nezodpovědné pustit si zadními vrátky domů výrobky, které obsahují v EU zakázané chemické látky, zvláště v momentě, když pro spotřebitele existují bezpečnější varianty.

Označování výrobků

Vypořádání se s požadavky na označování kosmetických produktů v rámci TTIP může potenciálně ohrozit zdraví spotřebitelů.

Například v EU je 26 vůní, u kterých existuje podezření, že způsobují alergii. Díky tomu musí být jejich přítomnost uvedena ve složkách kosmetických přípravků. Společnosti jsou povinné uvést tyto látky na obalu jako upozornění citlivým jedincům, kteří si mohou jejich nákup následně rozmyslet. Americká kosmetika upozornění na tyto látky neobsahuje a neinformuje tak spotřebitele dostatečně.

Měli bychom odmítnout přijít o těžce nabytá spotřebitelská práva a informovanost závislou na značení výrobků ve snaze za každou cenu vytvořit transatlantický jednotný trh.

Chemikálie

Evropská unie je také vyspělejší, pokud jde o rizika pro lidské zdraví způsobené novými technologiemi, jako jsou například nanomateriály. Ačkoliv v některých oblastech mohou být tyto látky prospěšné, mohou mít zároveň i nežádoucí účinky na lidské zdraví a životní prostředí. Společnosti, které chtějí ve svých produktech nanomateriály použít, musí tento záměr Evropské komisi šest měsíců v předstihu před jejich uvedením na trh oznámit. Nanomateriály musí být uvedeny kromě toho i ve složení. Američtí spotřebitelé při nákupu o nanomateriálech informovaní vůbec nejsou.
Existují také vědecké důkazy o tom, že jsou lidé v současné době vystavováni působení chemických látek, které mohou ovlivnit náš hormonální systém. Známe je pod názvem endokrinní disruptory. Ty nenajdeme pouze u kosmetiky, ale i v mnohých dalších předmětech v našem okolí. Tyto látky jsou o to nebezpečnější, neboť působí i v zanedbatelných dávkách. Jejich účinek je v určitých chemických koktejlech kombinovaný a mnohem vyšší, než se původně předpokládalo.

Zatímco z EU zní hlasy o nutnosti o endokrinních disruptorech a „koktejlovém efektu“ minimálně jednat, přístup USA k nim a obecně k integraci nejnovějších vědeckých výzkumů a řízení rizik je velmi vlažný.
Nano a endokrinní disruptory vyžadují ze strany politiků bližší zkoumání a přijmutí nutných opatření tam, kde je to potřeba.

Právě „regulační spolupráce“, předpokládaná u této obchodní dohody zvyšuje rizika zpomalení tolik potřebné odpovědi na obavy z těchto rozvíjejících se technologií a nově uznaných rizik u nano a endokrinních disruptorů.
V Evropě, ve chvíli, kdy jde o ochranu lidského zdraví, platí přístup, že „prevence je lepší než léčba“. Tuto rozumnou cestu přijali i regulátoři stanovující platné normy, aby zabránili případnému poškození lidského zdraví i v případě, kdy zde existuje nějaká vědecká nejistota. Zkráceně se dá tento princip pojmenovat jako „zásada předběžné opatrnosti“.

Mělo by jít tedy právě o preventivní štíty, které sehrají roli u jakéhokoli kola vyjednávání TTIP. Cílem by mělo být přijmutí toho nejlepšího, „první třídy“, kterou máme, kdy bude klíčový postup pro zajištění důvěry spotřebitelů na obou stranách Atlantiku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *