Uncategorized

Vezměme rozum do hrsti a neřešme euromýty!

Tento týden jsme dostali od Evropské unie dárek a to v podobě možnosti nárokovat si 370 milionů korun, které si můžeme odečíst od svého příspěvku do rozpočtu EU. Laicky řečeno, privátní klub ocenil mimo jiné ČR jako svého člena za dobrou práci a snížil nám roční členství.

Proč se nepochválit? Proč nepoukázat na to, že jsme hospodářskou krizí prošli daleko lépe a úspěšněji než jiné unijní země? Ekonomika České republiky roste, nezaměstnanost mladých u nás je 10%, na rozdíl od například Španělska, kde je bez práce 44 % lidí v produktivním věku. Ano, pomohlo nám spoustu dalších jevů, vybrání vyšších úroků z prodlení, kurzové rozdíly a také nevyčerpání všech výdajových položek unijního rozpočtu, ale uvědomme si, že je to i rozpočtová kompenzace za nedávno představený přepočet tzv. kohezních obálek členských států, v jehož rámci jsme utrpěli poměrně velkou ztrátu. Ztrátu, která ale byla vykoupena nadprůměrným hospodářským růstem.

Podívejme se na EU jako na privátní klub, kam jsme chtěli vstoupit a podařilo se nám to teprve až v roce 2004. Jsme součástí elitního klubu, kde platí jasná pravidla, která prostě dodržovat musíme. Za to jsme pod ochranou, jsme u jednáních o nových investicích, jsme přizváni k debatám kudy se dál ubírat v migrační krizi, jakým směrem by měla evropská politika směřovat….. a holt tu a tam za to musíme něco zaplatit. Pravidla platí pro všechny stejná, a pokud ne, dopadneme bledě, stejně jako Británie. To, že žijeme v míru, stabilitě, můžeme volně cestovat, studovat – není samozřejmost, je to známka toho, že se daří vést s našimi dalšími kolegy z evropského klubu dialog a že jsme součástí tohoto pro nás výhodného společenství. Nabádat k referendu o vystoupení považuji za zločin.

Jako sociálním demokratům se nám daří prosazovat spoustu rozumných a důležitých věcí v zájmu České republiky, když se bude mít dobře Evropská unie, bude se mít dobře Česko. Daňové úniky a vyhýbání se daňové povinnosti stojí Evropskou unii ročně více než 1 bilion eur. Na základě zprávy TAXE2 volají Socialisté a demokraté v EP po legislativních nástrojích, které by ochránily informátory, jako jsou Deltour či Halet, kteří byli odsouzeni v případu Luxleaks. Požadujeme, aby do jednoho roku byla vytvořena společná evropská listina daňových rájů s jasnými sankcemi. Podnikneme potřebné kroky, aby bylo dosaženo daňové spravedlnosti a ochrany sociálního státu tím, že budou potrestány subjekty, které za podvody stojí. Jedná se o banky, společnosti a daňové poradce, jenž těží ze speciálních daňových konstrukcí, a nesou finanční odpovědnost. Přinesla tuto zprávu česká média? Nebo snad informaci, že po několika krizových letech a přijetí Udržitelných rozvojových cílů do roku 2030 Evropská unie potřebuje znovu nastartovat ambiciózní strategii růstu a zaměstnanosti. Snížení nezaměstnanosti a sociální nerovnosti je klíčovou podmínkou pro úspěch evropské integrace zejména teď, kdy Evropa čelí vyšší míře imigrace. Jakákoliv strategie zaměstnanosti musí být založena na tvorbě kvalitních a udržitelných pracovních míst, ne čistě na snížení nezaměstnanosti. Nový růstový model musí být sociálně spravedlivý. Chceme být odtrženi od těchto jednání? Nezajímá nás jak řešit a směřovat naši budoucnost? Píše se snad o tom, že nový návrh Evropského parlamentu k řízení migrace, je založen na dvou pilířích, a to rozvojové pomoci a podpoře lidských práv v Africe? Ale že je důležité, aby členské země byly jednotné ve snaze naleznout globální a udržitelné řešení a že v jednotnosti je síla? Je šílenost se na těchto rozhodnutích nepodílet. Kdo chce proboha izolaci naší malé zemičky? Kdo chce, abychom se ocitli uprostřed Evropy bez další pomoci a síly EU? Dnes, v době kdy hrozí terorismus a uprchlická krize? Pak je velmi nezodpovědné od takzvaných euroskeptiků nabádat k ekonomické i politické sebevraždě. Jak dopadl Cameron a díky němu celá Británie, když se snažil lacině využít referenda k prosazení svých osobních zájmů  – žalostný výsledek sleduje celá Evropa. Všichni jsme doufali, že zvítězí zdravý rozum, ale bohužel.

Informuje se v Česku o tom, že každý rok dostaneme od EU 200 miliard více, než sami vložíme? Kolik projektů financovaných z EU pomáhá ke vzdělání, stavbám silnic, nemocnic, dětských hřišť, ekologii? Ne, raději budeme číst o dalších euromýtech, jestli dovážet rovné banány, nebo zda nám ta zlá ošklivá EU zakáže sekačky na našich zahrádkách. Kromě České republiky se euromýtus nikde jinde neobjevil. Před několika lety byl ale velmi populární ve velké Británii podobný euromýtus, který byl tehdy postaven na tom, že EU Britům nařizuje, jak si smějí sekat svůj trávník. No, teď si podsekli větev pod sebou – a pád je hodně tvrdý.

Jestliže se pan Mach pasoval za proroka “czexitu”, postavil se po boku lháře Farage a zbabělce Johnsona, dobrá. Jsem přesvědčen, že to co pan Mach chce prosazovat by byl zcela jistě czexitus a naše země by to už nemusela rozdýchat. Myslím, že není možné připustit, aby zdravý rozum a realismus zůstal bez zastání, jako se to stalo v Británii. Byl jsem v minulosti v opravování unijních přehmatů dost aktivní na to, abych nyní mohl samotnou myšlenku Evropského společenství obhajovat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *