Media - press

| PAVEL POC
Váš poslanec Evropského parlamentu

Čína si chtěla „vyčekat“ status tržní ekonomiky

Tento týden se mne novinář opět dotazoval, zda by měla Evropská komise udělit Číně statut tržní ekonomiky. Můj postoj je v této záležitosti zcela jasný a konzistentní. Samozřejmě, že ne. Sice se blíží termín, kdy Čína vstoupila před patnácti lety do Světové obchodní organizace (WTO), ale ani po těchto letech nesplnila pět kritérií potřebných k uznání tržní ekonomiky. Čína podlle mého názoru prostě předpokládá, že si status tržní ekonomiky vyčeká.

Tento týden se mne novinář opět dotazoval, zda by měla Evropská komise udělit Číně statut tržní ekonomiky. Můj postoj je v této záležitosti zcela jasný a konzistentní. Samozřejmě, že ne. Sice se blíží termín, kdy Čína vstoupila před patnácti lety do Světové obchodní organizace (WTO), ale ani po těchto letech nesplnila pět kritérií potřebných k uznání tržní ekonomiky. Čína podlle mého názoru prostě předpokládá, že si status tržní ekonomiky vyčeká. Při svém vstupu do WTO totiž Čína oznámila, že ještě neukončila proces přechodu na tržní ekonomiku a umožnila tak dalším členům Světové obchodní organizace uplatňovat po dobu 15 let antidumpingová cla. Jenže patnáctiletá lhůta doběhne přesně 11. 12. 2016 a přístupový protokol také stanoví, že po uplynutí tohoto přechodného období má být Čínské lidové republice přiznán status tržní ekonomiky automaticky. Pro Evropský parlament toto ale přece nemůže a nesmí být důvodem pro to, aby nerespektoval platná kritéria pro udělení statusu tržní ekonomiky. Proto vyzýváme Evropskou komisi, která přece sama sebe pasovala na “strážkyni smluv”, samozřejmě členské státy v Evropské radě, aby blížící problém začaly neprodleně řešit.

Stanovisko mé, frakce Socialistů a Demokratů i Evropského parlamentu bylo a je velmi prosté a zcela jasné. Jestliže některá země nesplňuje příslušná kritéria pro udělení statusu tržní ekonomiky, tento status jí nelze udělit. Evropský parlament je jediná evropská instituce volená občany, máme skutečnou demokratickou legitimaci. Není divu, že reagujeme, pokud zde je důvodná obava o pracovní místa v EU a o ochranu evropského průmyslu. Pokud by Čína přišla na evropský trh například s ocelí, které má nadprodukci, bylo by to likvidační pro evropský ocelářský průmysl. O zaplavení trhu laciným zbožím z Číny ani nemluvě, a pokud by byl status ČLR udělen, omezila by se pravomoce unie na uvalení cel pro levný dovoz. Pokud bych byl na místě národního politika, spíše než na udělení tržního statusu Číně bych tlačil na národní kontrolní orgány, aby přísněji sledovaly například výskyt nebezpečných či zakázaných chemických látek v jakémkoli zboží dováženém z třetích zemí.

V květnu letošního roku tedy Evropský parlament velkou většinou  (546 hlasy pro, 28 proti, 77 se zdrželo) přijal rezoluci, která poukazuje na nesplnění podmínek ze strany Číny a vyzývá k neudělení statusu tržní ekonomiky. Vzhledem k tomu, že veškerá rozhodnutí týkající se produktů dovážených z Číny musí po prosinci 2016 zajišťovat soulad právních předpisů EU s pravidly WTO, rezoluce zároveň naléhavě vyzývá Komisi, aby s hlavními obchodními partnery EU, a to i v rámci nadcházejících summitů G7 a G20, koordinovala, jakým způsobem nejlépe zajistit, aby všechna ustanovení v zápisu protokolu o přistoupení Číny k WTO. Zároveň požadujeme, aby Evropská komise řádně zohlednila obavy odborů a průmyslu v Evropě. I pro Evropskou komisi a členské státy přece musí být prioritou zajištění ochrany pracovních míst, ochrany životního prostředí a udržitelný hospodářský růst ve všech dotčených výrobních odvětvích a pro průmysl EU jako celek. Dokud Čína nebude splňovat všech pět kritérií, na jejichž základě může být považována za tržní hospodářství, měla by EU v rámci antidumpingových a antisubvenčních šetření zaměřených na dovoz produktů z Číny uplatňovat nestandardní metodiku pro určování srovnatelnosti cen na trhu.

Je v této souvislosti je jasné, že je zapotřebí reformovat nástroje Evropské unie na ochranu obchodu, nejen ve vztahu k Číně. Musí být zajištěny rovnocenné podmínky v plném souladu se Světovou obchodní organizací. Rezoluce proto také vyzývá Evropskou radu, aby se začala okamžitě intenzivně zabývat modernizací nástrojů Evropské Unie na ochranu obchodu. Evropský parlament je připraven udělat pro dosažení dohody maximum. Bohužel, stejně jako v řadě dalších případů, členské státy nechaly tento problém ležet ladem až do poslední chvíle, z neoficiálních zdrojů se doslýcháme, že členské státy mají v plánu nechat ČLR podat žalobu k WTO a pak teprve začít problém řešit. Zdá se, že k tomu dojde tak jako tak, protože zatím stále pouze čekáme na návrhy řešení od Evropské komise a naděje, že by bylo vše projednáno do 11.12.2016 je mizivá. Návrh Komise totiž ještě budou schvalovat členské státy a není zdaleka jasné, jak rychle budou schopny nalézt společné stanovisko. Každopádně je dnes už jasné, že nás čeká další malá krize, opět vyvolaná liknovastí Evropské rady při řešení dlouho známého problému, o kterém se v tomto konkrétním případě nade vší pochybnost vědělo 15 let.