Media - press

| PAVEL POC
Váš poslanec Evropského parlamentu

Financování opatření související s řešením migrační krize z rozpočtu Evropské unie (EU)

I. Obecné informace

V roce 2015 došlo k zachycení 1,04 milionů běženců jen na území Řecka a Itálie, přičemž celkový počet nelegálních překročení evropské veřejné hranice je odhadován až na 1,83 milionů.

I. Obecné informace

V roce 2015 došlo k zachycení 1,04 milionů běženců jen na území Řecka a Itálie, přičemž celkový počet nelegálních překročení evropské veřejné hranice je odhadován až na 1,83 milionů.

Je velmi těžké v současné situaci odhadnout, jak početné a velké budou migrační vlny v následujících měsících roku 2016. Je však již teď zřejmé, že jakékoliv navýšení výdajů na financování opatření k související s řešením migrační krize je vzhledem k stanovené výši rozpočtových stropů tento rok téměř nemožné. Možné, avšak rizikové řešení nabízí přerozdělení stávajících prostředků či  prostředků v minulosti nevyužitých.

Pro řešení migrační otázky bylo dosud z Evropského rozpočtu pro roky 2015 a 2016 vyčleněno 10,1 miliard eur.

II. Závazky EU k financování opatření z rozpočtu pro rok 2016

Řešení migrační otázky si vyžaduje zapojení jak vnitřních, tak i vnějších politik. Nejvíce finanční pomoci je soustředěno zejména v třetí a čtvrté rozpočtové kapitole. Jedná se konkrétněji o kapitolu Bezpečí a občanství zaměřující se především na vnitřní bezpečnost a Globální Evropa zaměřující se zejména na vnější faktory.

A. Rozpočtová kapitola 3: Bezpečí a občanství

Azylový, migrační a integrační fond (AMIF)

  • 1,9 miliardy eur

88 % prostředků AMIF je vyčleněno pro možnost spolufinancování víceletých národních programů na principu sdíleného řízení členských zemí s Evropskou komisí. České republice (ČR) je do roku 2020 vyčleněno více než 26 milionů eur. Maximální míra spolufinancování programů je 75 %.

Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)

  • 647 milionů eur

ISF poskytuje finanční podporu při zabezpečení vnějších hranic, vykonávání vízové politiky, boji proti organizovanému zločinu, terorismu a řízení rizik a krizí v členských státech EU. Zhruba polovina prostředků spadá pod společné řízení s Evropskou komisí, zbytek prostředků je řízen přímo EU. ČR je do roku 2020 vyčleněno více než 14 milionů eur.

Agentury

Na řízení migrace a s ní spojených záležitostí se podílejí 3 agentury Evropské komise: Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích (FRONTEX), Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) a Evropský policejní úřad (Europol).

FRONTEX

  • 254,03 milionů eur

Agentura má za úkol koordinovat správu vnějších evropských hranic a v jejím rámci by měla vzniknout i evropská pohraniční a pobřežní stráž.

EASO

  • 19,4 milionů eur

Podpůrný úřad se podílí na komunikaci mezi členskými státy a na vytvoření společného azylového systému.

Europol

  • 100,2 milionů eur

Financování Evropského policejního úřadu napomáhá členskými státům v boji proti mezinárodní kriminalitě, umožňuje lepší výměnu informací a společné vyšetřování.

B. Rozpočtová kapitola 4: Globální Evropa

Program pro globální veřejné statky a výzvy

  • 45,26 milionů eur (celkově)

Na migraci zamířená část programu má za úkol pomoci s koordinací migrace, azylu a mobility, ochranou lidských práv a porozuměním migračních pohnutek. Financovány jsou zejména mezinárodní a multiregionální iniciativy.

Humanitární pomoc

  • 1,1 miliardy eur (celkově)

Humanitární pomoc EU necílí na počáteční důvody způsobující migraci. Je namířena na pomoc lidem nacházejícím se v akutní problematické situaci či na útěku a má za úkol zajistit jejich základní potřeby.

Nástroj předvstupní asistence

  • 1,7 miliardy eur (celkově)

Z nástroje mohou těžit kandidátské a potencionálně kandidátské země vstupu do EU. Předvstupní asistence zaměřená na řešení migrace zahrnuje projekty na úpravu legislativy, budování ubytovacích kapacit, kontrolních systémů, boji proti obchodování s lidmi.

Evropský nástroj sousedství

  • 2,2 miliardy eur (celkově)

Z prostředků nástroje mohou čerpat sousedské země EU. Mohou být použity na implementaci reformních programů, správu hranic, programy rozvoje a ochrany, aj.

Nástroj pro rozvojovou spolupráci

  • 2,6 miliardy eur (celkově)

Příjemci pomoci mohou být v rámci krize partnerské země EU, jejich regiony a instituce, mezinárodní organizace a evropské agentury.

Nástroj pro podporu stability a míru

  • 64 milionů eur (celkově)

Nástroj financuje aktivity předcházející či odpovídající na světové krize. Financovány mohou být urgentní krátkodobé akce a dlouhodobé projekty soustředící se na budování administrativních kapacit v problémových zemích. Do řízení financování mohou být zapojeny i instituce členských zemí EU.

Ostatní podpůrné nástroje

  1. Nouzový svěřenecký fond pro Afriku
  • 1,8 miliard eur

Fond je financován kombinovaně z rozpočtu EU a Evropského rozvojového fondu. Příspěvek EU bude doplněn finančními zdroji z členských států a dohromady má tvořit 3,6 miliard eur. Financovány budou programy zaměřené na vznik pracovních příležitostí, zajištění základních služeb, řízení migrace a boji proti obchodování s lidmi.

  1. Svěřenecký fond MADAD
  • 0,5 miliardy eur

Fond byl vytvořen za účelem poskytnout odpověď na potřeby 1,5 milionu syrských uprchlíků. Je očekáváno, že se k EU příspěvku připojí i členské země a vytvoří tak fond ve výši 1 miliardy eur. Financovány budou vzdělávací, rozvojové, zdravotnické, sanitární, a jiné programy v sousedních zemích Sýrie.

  1. Uprchlický nástroj pro Turecko
  • 1 miliarda eur 1

Očekává se, že členské země poskytnout další 2 miliardy eur na základě jejich HND. Česká republika tedy na účely humanitární asistence, zahrnující zajištění potravin, zdravotní péči a vzdělávání, pro uprchlíky v Turecku přispěje 20,4 miliony eur.

  1. Financování mezinárodních organizací a programů
  • 0,5 miliardy eur

EU vyčlenila 500 milionů eur jako asistenci Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Světovému potravinovému programu.

  1. Evropský rozvojový fond
  • 30,5 miliard eur (2014 – 2020)

Evropský rozvojový fond stojí mimo rozpočet EU a neřídí se jednoletým rozpočtovým principem. Jeho přispěvatelé jsou samotné členské státy. Rozvojová pomoc EU má podobu grantů, kontraktů, rozpočtové podpory rozvojových strategií partnerských zemí a odvětvové podpory, které mohou být řízeny i autoritami členských zemí EU.

Dalšími dílčími programy a fondy, které mohou být v rámci rozpočtu EU využity při vyrovnávání se s důsledky migrační krize, jsou

  • Horizont 2020, Program pro právo, rovnost a občanství (REC), Fond evropské pomoci nejchudším osobám, Evropský regionální rozvojový fond a Evropský sociální fond

Výše financování a styl pomoci z těchto fondů jsou však buď poměrně omezené, anebo z velké části závisí na rozhodnutí samotných členských zemí.

III. Budoucí prospekty financování

Migrace bude prioritním tématem při vyjednávání o rozpočtu Evropské unie pro rok 2017 v druhém pololetí 2016. Komise představí jeho návrh v květnu 2016.

Velmi hluboce zasáhne i do vyjednávání o revizi Dlouholetého finančního rámce 2014 – 2020, jehož návrh by měl být Komisí představen do konce roku 2016.

Navýšení výdajů pro financování opatření v následujících měsících je možné přerozdělením současných či nevyužitých prostředků z minulých let. 2

 

 
IV. Grafické znázornění
 
 
 

1. Přehled výdajů rozpočtu EU na řešení migrační krize

 
 

2. Přehled financování opatření proti migrační krizi z rozpočtové kapitoly 3 : Bezpečí a občanství

 

3. Přehled financování opatření proti migrační krizi z rozpočtové kapitoly 4: Globální Evropa

 
 
Poznámky

1 Oficiální podoba dohody o druhém balíčku pomoci Turecku v době zpracování tohoto přehledu nebyla známá

2 Přesná čátka nevyužitých prostředků z minulého Víceletého finančního rámce bude známa až v roce 2017. Momentální neoficiální odhady se pohybují mezi 2 až 10 miliardami eur.