Media - press

| PAVEL POC
Váš poslanec Evropského parlamentu

Invazní nepůvodní druhy na území ČR

Když se na jaře 2014 schválila evropská legislativa k invazním nepůvodním druhům, smáli se mnozí, že “Brusel chce zakazovat brambory a rajčata”, většina si ale uvědovomala, že jde o průlomový okamžik. Po dvaceti letech byl přijat zákon chránící biologickou rozmanitost v Evropě, která drastickým tempem ubývá.

Důvodů je několik, ale jedním z hlavních je právě rozšiřování invazních nepůvodních druhů na našem území. Takové druhy nejenže vytlačují původní rostliny a živočichy, ale mají i zdravotní a ekonomické dopady.

Když se na jaře 2014 schválila evropská legislativa k invazním nepůvodním druhům, smáli se mnozí, že “Brusel chce zakazovat brambory a rajčata”, většina si ale uvědovomala, že jde o průlomový okamžik. Po dvaceti letech byl přijat zákon chránící biologickou rozmanitost v Evropě, která drastickým tempem ubývá.

Důvodů je několik, ale jedním z hlavních je právě rozšiřování invazních nepůvodních druhů na našem území. Takové druhy nejenže vytlačují původní rostliny a živočichy, ale mají i zdravotní a ekonomické dopady.

Seznam invazních nepůvodních druhů s významem pro EU se tak stal velmi diskutovaným tématem. Řešilo se nejen to, co na něm bude, ale také to, co by na něm být nemělo - například některé druhy papoušků nebo okrasné rostliny do zahradních jezírek. Jakmile je totiž nějaký druh na seznam zařazen, znamená to, že se s ním nesmí nijak obchodovat v rámci celé EU.

Jaké proto bylo překvapení, když Evropská komise minulý měsíc představila svůj návrh a na seznamu se objevil např. vodní hyacint. Naproti tomu, některé druhy jako je křídlatka se na seznam nedostaly vůbec.

Pavel Poc, místopředseda výboru pro životní prostředí a hlavní zpravodaj “invazní” legislativy v Evropském parlamentu se proto rozhodl podat proti seznamu námitku.

“Evropské nařízení o invazních nepůvodních druzích bylo míněno k ochraně biodiverzity a minimalizaci vlivu nepůvodních invazních organismů na ekosystémy, lidské zdraví a ekonomiku. Nebylo míněno jako nástroj na šikanování hobbistů, akvaristů ani na řešení minoritních problémů některých členských států. Představovat si, že bude Evropský parlament nečině koukat, jak na úvodním seznamu nepůvodních invazních druhů skotačí nosál, zvířátko které známe výhradně ze zoologoických zahrad a které možná působí potíže na jednom izolovaném ostrově v Baleárech a chybí na něm norek americký, který působí škody na evropských vodních ekosystémech a potlačuje biodiversitu na všech drobných tocích je naivní. Evropská komise na jednu stranu chce připravit evropské zahrádkáře o možnost pěstovat vodní hyacin, na druhou stranu není schopná prosadit a navrhnout řešení tak závažného invazního druhu jako je bolševník velkolepý, zdravotně i krajinářsky nebezpečného ve většině zemí Evropské unie. Na seznamu jsou některé akvarijní rostliny, ale chybí na něm například křídlatky nebo vysoce alergenní ambrózie. Jistěže Evropská komise nemusí názor Parlamentu respektovat, ale věřím, že zástupci členských států v Radě jej respektovat budou. Bez důvěry evropské veřejnosti totiž nic s invazními nepůvodními druhy nepořídíme a tak jak to předvedla Evropská komise se skutečně důvěra nebuduje. A když už jsme u té důvěry, Evropská komise v tomto případě také závažně porušila dohody uzavřené v rámci vyjednávíní o nařízení a to je velmi špatný signál pro budoucí spolupráci," vypočítává důvody k námitce Poc.

Námitku Pavla Poce podpořil výbor ENVI jednoznačně (51 pro, 16 proti a 1 se zdržel hlasování) a nyní je na programu plenární hlasování ve Štrasburku.

Pokud i tam námitka projde, je to jasný signál pro Komisi, aby seznam přepracovala a předložila co nejrychleji nový.