Media - press

| PAVEL POC
Váš poslanec Evropského parlamentu

Na cestě k nové mezinárodní klimatické dohodě

Nová mezinárodní dohoda o boji proti změně klimatu má být přijata v prosinci 2015 na 21. zasedání konference smluvních stran (COP20) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC). Poslední, tedy 20. konference se minulý měsíc uskutečnila v jihoamerické Limě. Bylo zde dosaženo určitého pokroku, ale řada otázek zůstává otevřených a musí je i nadále řešit zodpovědní vyjednavači.

Pozadí problému

Nová mezinárodní dohoda o boji proti změně klimatu má být přijata v prosinci 2015 na 21. zasedání konference smluvních stran (COP20) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC). Poslední, tedy 20. konference se minulý měsíc uskutečnila v jihoamerické Limě. Bylo zde dosaženo určitého pokroku, ale řada otázek zůstává otevřených a musí je i nadále řešit zodpovědní vyjednavači.

Pozadí problému

Stávající klimatické smlouvy zavazují k aktivnímu boji proti klimatickým změnám pouze rozvinuté země, ne země rozvojové, ze kterých se ale již mnohé staly významnými producenty emisí skleníkových plynů. Přijetí nové dohody na klimatické konferenci v Kodani v roce 2009 selhalo, výstupem z konference v Durbanu v roce 2011 pak bylo rozhodnutí, že nová dohoda vztahující se už na všechny země, by měla být uzavřena v roce 2015. Vstoupit v platnost by měla v roce 2020.

Výstupy z prosincové konference o změně klimatu v Limě

COP 20 v Limě bylo uzavřeno přijetím výzvy "Lima call for climate action", uceleného dokumentu, který vyzývá všechny zúčastněné strany (země), aby před pařížskou konferencí předložily své představy o tom, jak přispějí ke snižování uhlíkových emisí. Všem zemím je ponechána svoboda v tom, jaké informace a jakým způsobem k této věci sdělí. Text pařížské dohody pro jednání by pak měl být k dispozici do konce května 2015. Kromě opatření, která mají zastavit globální oteplování, by měla dohoda rovněž zahrnovat téma přizpůsobení se změně klimatu. Dodatek limské výzvy již obsahuje základní prvky návrhu vyjednávacího textu pro dohodu pařížskou. Odráží se v něm mnoho rozdílných variant přístupů a pozic jednotlivých zemí a skupin zemí.

Otázky, které je třeba před Pařížskou dohodou vyřešit

Konference v Limě ponechala řadu důležitých otázek nezodpovězených. Není například specifikováno, jaká bude podoba příspěvků jednotlivých zemí, což ztěžuje jakékoliv možné srovnávání a hodnocení. Kvůli chybějící možnosti formálnímu posouzení a revize před konferencí v Paříži je tak možné, že dohodnuté omezování uhlíkových emisí nebude stačit na udržení globálního oteplování pod mezinárodně sjednaným limitem 2 ° C. Právě způsob pravidelného hodnocení a posilování národních snah proto musí být důležitým prvkem nové dohody. Měly by být schváleny také procesy pro monitorování, vykazování a ověřování národního zapojení.

Dalším nevyřešeným problémem je právní forma dohody. Zatímco někteří vyjednavači upřednostňují silnou a právně závaznou dohodu, jiní dávají přednost přístupu založeném na principu dobrovolných příspěvků. 

Klíčovou je také otázka vzájemné rovnosti a spravedlnosti, kterou je třeba se zabývat. Je zřejmé, že rozvinuté země mají vyšší historickou odpovědnost za změny klimatu a zároveň mají také větší kapacitu pro to s ní bojovat. Dá se tedy očekávat, že dojde k navýšení příspěvků na omezování emisí, stejně jako k rozšíření pomoci rozvojovým zemím. Jaký bude ale konkrétní rozsah těchto navýšení, je sporné. 

Postoj Evropské unie

Říjnové zasedání Evropské rady na konci minulého roku přineslo dohodu s cílem snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 40%. Následně v listopadu, USA s Čínou – dva největší světoví producenti emisí – představily své cíle, které jsou sice méně ambiciózní, ale jsou považovány za důležité stavební kameny budoucí klimatické dohody s celosvětovým dosahem. 

Závěry Rady přijaté před konferencí v Limě i usnesení Evropského parlamentu ze dne 26.listopadu 2014 vyzvaly k včasnému předložení požadavků o zamýšlených příspěvcích států včetně jejich posouzení ještě před summitem v Paříži. Na tom se nicméně v Limě shoda nenašla. Samo usnesení EP klade důraz na význam úspor energie, energetickou účinnost a nové udržitelné technologie. Vyzývá také k jednání o klimatu v souladu s předpokládanou agendou rozvoje po roce 2015.