Media - press

| PAVEL POC
Váš poslanec Evropského parlamentu

Z Kypru až do Los Angeles. Unie a USA chtějí překlenout Atlantik

Hospodářská dohoda mezi USA a EU, dvěma největšími ekonomikami světa, vyvolává už dnes, daleko před svým dokončením, vášně a velké politické střety. Pokusíme se tu odpovědět na nejčastější otázky, které se kolem TTIP objevují.

Hospodářská dohoda mezi USA a EU, dvěma největšími ekonomikami světa, vyvolává už dnes, daleko před svým dokončením, vášně a velké politické střety. Pokusíme se tu odpovědět na nejčastější otázky, které se kolem TTIP objevují.


V čem je TTIP jiný než podobné dohody, které už Evropská unie uzavřela například s Kanadou nebo Jižní Koreou?
Připravovaná dohoda Unie se Spojenými státy by měla jít mnohem dál než klasické dohody o volném obchodu. Cla jsou už dnes mezi Amerikou a Evropou na nízké úrovni, větší negativní roli hrají „netarifní překážky“, jako jsou různé normy, zakázané látky, problémy v ochraně investic nebo přístup ke státním zakázkám. TTIP by chtěl odstranit i tyto bariéry a najít způsoby, jak by se mohly ekonomiky USA a EU sbližovat i v těchto oblastech.


Na čem se dnes vyjednavači nemohou shodnout?
Asi nejvíce vášní vyvolávají otázky bezpečnosti potravin. Není to dáno tím, že by potraviny v USA byly méně bezpečné, ale rozdílným přístupem. V Americe se například benevolentněji přistupuje k užívání chemikálií – EU zakazuje i ty, u nichž existuje i „možné riziko“. Naopak USA zavedly tvrdší ochranu potravin proti bakteriím, mikrobům a choroboplodným zárodkům. V Americe se více používají geneticky upravené plodiny a neplatí povinnost je tak označovat. „Nedá se říci, že by v EU byla vyšší ochrana spotřebitele než v USA, ale Američané k ní přistupují jinak. USA mají k evropské produkci podobné množství připomínek a obav jako my k jejich,“ říká europoslanec Pavel Poc (ČSSD). Zároveň však odpůrci dohody šíří různé fámy, které nemají s reálnou bezpečností potravin nic společného, jako například „chlorovaná“ americká kuřata. Potraviny a další věci, u nichž se EU a USA neshodnou na normách, budou z obchodu nadále vyloučeny.

Komu se dohoda víc vyplatí?
Už při pohledu na vzájemný obchod je zřejmé, že by víc profitovala EU, která do USA mnohem více vyváží. Evropským firmám by mohla dohoda otevřít i dosud téměř uzavřenou možnost podílet se na veřejných zakázkách v USA. Schopnost dohodnout se i na normách, přístupu k bezpečnosti potravin, autorským právům a na dalších věcech by však znamenala výhodu pro obě strany – posílila by pozici Západu ve světovém měřítku proti rychle rostoucím asijským státům.


Co přinese dohoda Česku?
Umožní zrušit pro Česko velmi nevýhodou dohodu o ochraně investic s USA z 90. let, jež by měla nahradit nová celoevropská pravidla. Zvýšení vývozu do USA by mělo pomoci jak českým exportérům do USA, tak subdodavatelům firem v Německu, jež je největším vývozcem do Ameriky. Významný bude i prvek politický, tedy posílení transatlantického partnerství, jenž je zásadní i z hlediska bezpečnostních zájmů Česka. Pokud se v TTIP podaří prosadit uvolnění vývozu břidlicového plynu z USA do Evropy, zvýší to energetickou bezpečnost. Problémem pro Česko je například otázka zeměpisně chráněných názvů výrobků jako například „České pivo“, které v USA neplatí.

Jak poznají TTIP normální lidé?
Na vlastní peněžence. Víc exportu do USA má přinést i víc pracovních míst a vyšší platy. Zlevnit by měla americká elektronika, auta, oblečení, některé potraviny a možná i zemní plyn či benzin. Úroveň bezpečnosti potravin či kosmetických výrobků v EU by dohoda neměla ohrozit.


Kdy může být dohoda podepsána?
Původní představy, že by mohla být smlouva TTIP hotova už příští rok, aby její podpis stihl ještě prezident Barack Obama, jsou hodně optimistické. Důležité hlasování čeká ale TTIP už za měsíc, kdy o jeho přípravě má hlasovat Evropský parlament a dát vyjednavačům za EU mantinely. Česká vláda uzavření TTIP oficiálně podporuje.

 

Autor: Luboš Palata, zpravodaj MF DNES při EU

Zdroj: MF DNES, vydání 22. května 2015