Blog

| PAVEL POC
Váš poslanec Evropského parlamentu

Antidepresivum převlečené do viagry? Hrozí vám nevolnosti, nespavost a závratě!

Chápu, že noviny potřebují chytlavé titulky, chápu, že farmaceutické koncerny musí vydělávat peníze. Jenže vydávat přeregistrované antidepresivum za viagru pro ženy, to je už tak trochu za hranou. Především lék s názvem viagra je přípravek k řešení problémů s erekcí, který ženy, alespoň tedy pokud vím, nemají. Ona už sama historie vývoje viagry je trochu komická. Sildenafil, účinná látky viagry, byl totiž původně klinicky testován jako lék na vysoký tlak a anginu pectoris. Účinek na tyto cílové choroby sice nebyl nic moc, zato pacienti měli po podání léku erekci. Sice to tak trochu ukazuje, že zase není žádný až tak velký rozdíl mezi současnou farmaceutickou a lékařskou vědou a středověkou alchymií ale nový úžasný produkt byl na světě a peníze se žačaly sypat. Ovšem sildenafil, jako blokátor fosfodiesterázy také má řadu vedlejších účinků. Kromě jiného to s Vámi může seknout ještě než dojde na využití nově získané erekce. Každopádně jde o léčbu funkční poruchy, vezmete si prášek a do hodinky můžete.

Kyselý úsměv nad roamingem

Osobně jsem z dohody o roamingu, tak jak vypadá teď, dost zklamaný. Evropský parlament měl v minulém volebním období mnohem ambicióznější cíle a celkem jasně prohlašoval, že pokud má mít Evropa jednotný trh, měl by tomu odpovídat i trh telekomunikační. 

Alkoholová strategie pro Evropu a kalorie na lahvích? Mnoho povyku pro nic

Vždy mě znovu a znovu překvapí, co českého novináře na dění v europarlamentu zaujme a jak velká míra zjednodušení a nepochopení může následovat. Tento týden u mě vyhrává alkoholová strategie EU. Ta, kterou Unie před lety disponovala, vypršela s rokem 2012 a od té doby bohužel žádná neexistuje. Desítky sdružení a asociací už od roku 2011 tlačí na Komisi, aby na nové strategii začala alespoň pracovat. Už jenom proto, že konzumace alkoholu představuje v Evropě stále třetí nejčastější příčinu úmrtí a onemocnění, kterým bylo možné předejít, a je rizikovým faktorem u více než 60 chronických onemocnění, včetně rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění a onemocnění jater. Ve věkové skupině 20 – 39 let lze alkoholismu přičíst přibližně 25 % všech úmrtí. Ano, čtete správně, celá čtvrtina případů. Dochází k nim často v souvislosti s dopravními nehodami, násilím či onemocněním jater.

Letní čas opět na tapetě

Už přes týden máme na hodinkách posunuté ručičky ciferníku a je mi jasné, že za půl roku znovu přijde někdo s touhle mediálně zajímavou lapálií. Tady v Evropském parlamentu se na tom tradičně pasou čeští poslanci za KDU - ČSL. Dříve to byla oblíbená kratochvíle paní Roithové, nyní převzali štafetu pánové Svoboda a Zdechovský.

Kvantitativní zatmívači aneb 8 zářezů paní Hautala

Před loňskými volbami do Evropského parlamentu se vyrojilo, a před těmi příštími zase jistě vyrojí, spousta samozvaných hodnotitelů práce europoslanců. Lidé či agentury s minimální zkušeností z evropských institucí se najednou stali na slovo vzatými odborníky v problematice Europarlamentu. Bez ohledu na to, z čí peněženky byli tito “odborníci” zaplaceni a koho měli za úkol podporovat, využívali všichni do jednoho ke svým nesmyslným závěrům výhradně kvantitativní kritéria. Kolikrát kdo mluvil na plénu, jakou měl účast, kolik zpráv zpracoval a kolikrát pomalu na hlasování zvedl ruku. Sice jsem ani v tomto krátkozrakém typu hodnocení nedopadl nijak špatně, ale přesto jsem přesvědčen o jeho nesmyslnosti. I jediné relevantní kvantitativní kritérium o účast na hlasování pléna by se mělo doplnit informací o účasti na zasedání výborů, protože kdo nepracuje ve výborech, je v Evropském parlamentu celkem k ničemu. A tak, když se minulý měsíc v Evropském parlamentu hlasovalo během pěti minut osm zpráv finské kolegyně Heidi Hautala, rozhodl jsem se, že se k tématu kvantitativních kritérií přece jen vrátím.

Dobrá zpráva - žádná zpráva?

Nedá mi to, abych krátce nezareagoval na zmínku o své vlastní osobě v bulvárním deníku Aha! ze 7. února tohoto roku.

Údiv nad stavem občanské nevědomosti o práci europoslanců v AHA! je především komický. Po víc než roce se konečně někdo zmínil o mém oblíbeném zářezu, smeteném nařízení o rozmnožovacím materiálu rostlin. To byla skutečně taková parlamentní libůstka, ovšem na příslušnou tiskovou konferenci tehdy přišel pouze stálý zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Ondřej Houska spolu se zástupem novinářů z rakouských médií, protože mou partnerkou v téhle krásné bitvě byla má skvělá rakouská kolegyně Karin Kadenbach.

Právo na informace

Máme právo vědět, z jaké země je maso v šunce, klobáse nebo karbanátku? Je to vůbec informace? A kolik taková informace stojí?

Máme právo vědět, z jaké země je maso v šunce, klobáse nebo karbanátku? Je to vůbec informace? A kolik taková informace stojí?

Fakta místo mlžení o evropských dotacích

Blíží se konec roku a bude se bilancovat kdeco. A taky o kdečem samozřejmě mlžit. O dotacích ze strukturálních fondů EU se toho během roku naplácalo dost a dost. Protože ti, kdo jsou zodpovědní za jejich toky, směřování a kontrolní mechanismy často jen slibují a mlží, místo aby předložili účty v podobě přesných dat a čísel, zkusme si ta čísla trochu srovnat.